ZÁKAZNICKÁ PODPORA
840 111 330

O sklech

Při výběru skel se zaměřte na jejich tepelněizolační vlastnosti (propustnost tepla Ug), ale i světelnou propustnost Lt a především na celkovou energetickou propustnost g.

 

Energetická propustnost g udává, jaká část energie ze slunečního záření se dostane přes sklo. Je podstatné její hodnotu dobře zvážit. Jestliže bude mít sklo vysokou hodnotu energetické propustnosti, bude do interiéru vstupovat více tepla. To znamená menší náklady za vytápění v zimních měsících, ale zároveň také přehřátí místností v létě. Skla s velkou energetickou propustností se proto vždy doplňují o některou variantu z nabídky stínící techniky.

Součinitel prostupu tepla sklem Ug naproti tomu říká, jaké množství tepla prochází z místnosti skrz sklo ven. Nižší hodnota koeficientu značí lepší izolační vlastnosti skla. Propustnost světla Lt vyjadřuje, kolik procent světelného záření projde izolačním sklem. Čím je jeho hodnota vyšší, tím více světla proniká do interiéru.

 

Ticho zajistíme pomocí skel protihlukových, bezpečí zase prostřednictvím bezpečnostních skel. Ornamentální skla dokáží zneprůhlednit okna do koupelen, garáží či sklepů a zároveň přitom zachovat přístup světla do místnosti. Následující kapitoly přináší o těchto možnostech provedení skel bližší informace.

 

Neprůhledná ornamentální skla

 
Ornamentální sklo je ploché sklo s jednostranným vzorem, které díky své snížené průhlednosti zamezuje nechtěným pohledům zvenčí. Ornamentální sklo chrání Vaše soukromí a zároveň nebrání průchodu světla do místnosti. Díky svému dekorativnímu vzhledu je elegantním doplňkem interiéru.   - obrázky neprůhledných ornamentálních skel

 

Tepelněizolační skla

Tepelněizolační skla mohou mít podobu dvojskla, dvojskla s izolační fólií Heat Mirror, trojskla, ale i čtyřskla. Fundamentem izolačního zasklení je obyčejné sklo (označované jako float), na nějž se nanese selektivní vrstva pokovení. Tato vrstva do místnosti propouští sluneční záření a zároveň zamezuje unikání tepla interiéru přes sklo ven (viz obrázek). Míru izolačních vlastností skla stanovuje součinitel prostupu tepla sklem Ug (W/m2K). Následující text je krátkým představením moderního vývoje v oblasti zasklívání oken.    

 

První izolační skla nahradila do té doby používané jednoduché tabule. Byla to dvě obyčejná skla, která spojoval distanční rámeček a tmel. Vzniknuvší vzduchová mezera zlepšovala tepelné parametry zasklení. Koncem 90. let se na trhu poprvé objevila výše zmíněná selektivní vrstva pokovení, která odráží teplo zpět do interiéru.  

Izolační dvojskla se součinitelem prostupu tepla sklem Ug minimálně 1,4 W/m2K se stala standardem v roce 2002, kdy došlo k úpravě požadavků na skla v normě ČSN. V dalších úpravách normy ČSN byla stanovena optimální hodnota součinitele prostupu tepla celým oknem Uw – a to 1,2 W/m2K. Pro dosažení nižších hodnot se k pokovení začaly využívat více oxidy stříbra než oxidy cínu a meziskelní prostor vyplňovat těžkými vzácnými plyny jako je argon či krypton. 

Další vývoj si žádal ještě větší tepelné úspory, proto výrobci přišli s folií Heat Mirror, která se vloží mezi jednotlivá skla a vytvoří tak dvě nezávislé komory. Jedná se o folii pokrytou speciální nízkoemisivní vrstvou pokovení. Mnohdy se folii Heat Mirror přezdívá tepelné zrcadlo, protože odráží nejen ultrafialové, ale i tepelné záření. V zimě nepropouští teplo ven, v létě naopak dovnitř. Vysoká cena a četná poškození při transportu znamenala útlum ve využívání Heat Mirror ve prospěch další inovace – izolačního trojskla.

 

V roce 2005 se začala objevovat první izolační trojskla, která se u dnešních novostaveb pomalu začínají stávat standardem. Jejich větší rozšíření souvisí se soudobým důrazem na úsporu energie a stavbou nízkoenergetických a pasivních domů. Hodnoty součinitele prostupu tepla sklem Ug se v případě trojskel pohybují v rozmezí 0,8 – 0,5 W/m2K. Z důvodu jejich vyšší hmotnosti se doporučuje je zasklívat do profilů se stavební hloubkou alespoň 75 mm.    

Od roku 2011 se už dokonce vyrábějí i izolační čtyřskla, která mají součinitel prostupu tepla sklem Ug  roven hodnotě 0,3 W/m2K. Čtyřskla však budou pravděpodobně předmětem dalšího výzkumu a vývoje - a to z důvodu jejich vysoké hmotnosti, ale zejména kvůli deformacím obrazu, které vznikají při pohledu z takového okna. Deformace se vytvářejí kvůli několikanásobnému lomu světla. 



Zvukověizolační skla

 
Zvukověizolační skla tlumí hluk vnějšího prostředí. Ochrání tak Vaše sluchové ústrojí a přispívají k vytvoření klidného domácího prostředí. Dlouhodobé působení nadměrného hluku je nejenom nepříjemné, ale snižuje také pracovní výkon a má negativní vliv na zdraví člověka. Každé zmenšení hluku o 5 dB vnímá lidské ucho jako útlum poloviční. Standardní izolační dvojskla dosahují zvukového útlumu přibližně 32 dB, trojskla hodnoty jen o málo vyšší. Pro běžné účely jde o hodnotu dostatečnou.   Vyšší hodnoty zvukového útlumu lze nejsnáze dosáhnout využitím skel s rozdílnou tloušťkou. Tímto způsobem se sníží hladina hluku především v pásmu vyšších frekvencí. Pro minimalizaci hluku o nižších frekvencích, např. hluku pocházejícího z dopravního provozu, jsou účinnější vrstvená skla. Ta lze různě kombinovat nebo doplnit o speciální protihlukovou folii. Existují také speciální plynové výplně, které zlepšují neprůzvučnost okna.

   

Bezpečnostní skla

Bezpečnostní sklo má zamezit nedovolenému vniknutí či zranění osob. Odolává totiž silným nárazům a v případě jeho rozbití vznikají malé a především tupé úlomky skla. K tomu, aby okno jako celek plnilo všechny bezpečnostní požadavky, by se však mělo vždy kombinovat s bezpečnostními prvky kování. Podle technologického postupu výroby se rozlišují bezpečnostní skla tvrzená a vrstvená.

 

Vrstvené bezpečnostní sklo

Vrstvené bezpečnostní sklo (příp. lepené sklo či sklo Connex) sestává ze tří částí – dvou slepených skleněných tabulí a jedné bezpečnostní folie Connex, která je mezi ně vložena. Tato folie při rozbití skla zachytí úlomky a sklo tak zůstane v rámu pohromadě. Pevnost, pružnost a přilnavost vrstveného bezpečnostního skla je dána tloušťkou folie:

  • Fólie o tl. 0,38 mm – označení 1 – praskne, ale drží pohromadě.
  • Fólie o tl. 0,76 mm – označení 2 – odolá několika nárazům než povolí.
  • Fólie o tl. 1,52 mm – označení 4 – vydrží až 80 ran sekerou a i poté vypadne jen ta část, do které jsou vedeny údery.   

Míru bezpečnosti z hlediska ochrany osob a majetku určuje složení vrstveného skla:

  • Bezpečnostní sklo Connex s označením 33.1 (tj. 2 skleněné tabule o tl. 3 mm spojuje fólie 0,38 mm) - není normou certifikováno (označeno jako O2) - slouží pouze jako ochrana zdraví.
  • Bezpečnostní sklo Connex s označením 44.2 (2 skleněné tabule o tl. 4 mm spojuje fólie 0,76 mm) - již certifikováno normou (označeno jako P2) a většina pojišťoven toto sklo uznává jako bezpečnostní mříž.
  • Bezpečnostní sklo Connex s označením 44.4 (2 skleněné tabule o tl. 4 mm spojuje fólie 1,52 mm) - již certifikováno normou (označeno jako P4) a představuje vysokou ochranu majetku.
 

Tvrzené bezpečnostní sklo

Kalené sklo je díky speciálnímu tepelnému zpracování velmi odolné proti prasknutí. V případě, že přesto k jeho prasknutí dojde, rozpadne se na tupé střepy, které poranění nezpůsobí. Z tohoto důvodu se velice často využívá v interiérových dveřích.


 

Protisluneční skla

 
Jestliže zamýšlíte prosvětlit svůj interiér velkými prosklenými plochami, je třeba předcházet přehřívání interiéru – a to především u oken s jižní orientací. Prvním preventivním opatřením může být nejrůznější stínící technika, druhým protisluneční skla. Tedy taková skla, na nichž je nanesena speciální vrstva kovu. Díky ní mají schopnost zvýšeného odrazu sluneční energie, především tepla, a tedy i nižší energetickou propustnost g.     Standardní izolační dvojskla dosahují energetické propustnosti okolo g = 63%. Vyžitím protislunečních skel jsme schopni tuto hodnotu snížit až na g = 42%. V případě trojskla dokáží protisluneční skla snížit hodnotu energetické propustnosti g z 55% na 40%. 

  

 

Skla pro pasivní domy

 
V současné době se v pasivních stavbách osazují výhradně okna s izolačními trojskly. Obvyklým řešením bývají skla s následujícími parametry: součinitelem prostupu tepla sklem Ug rovným 0,5 W/m2K a energetickou prostupností skla g odpovídající hodnotě 52%, příp. s Ug = 0,6 W/m2K a g = 57%. Optimální velikostí distančního rámečku je 16 mm. Mohou se využít i tzv. solární skla.   Propustnost slunečního záření vyšší než 60 % ve spojení s nízkou hodnotou součinitele prostupu tepla sklem Ug (0,5 W/m2K) přináší tepelné zisky, v létě však dochází k výraznému nárůstu teploty v interiéru. Proto je u solárních skel třeba myslet na kvalitní zastínění.  

  

 

 
Reference Ukázky našich prací
Reference 1 Reference 1 reference 2 reference 2 Reference 3 Reference 3 Reference 4 Reference 4
Více referencí
Plastokno
Vyrobila společnost
Nový Web s.r.o
Kategorie
Něco o
Informace